Samota uprostřed lesů, pod hradem Radyně byla zastavěna během 90. let nedokončeným projektem usedlosti. Po něm zde zbyla zchátralá dřevostavba, na mohutném železobetonovém suterénu.
Přáním nového vlastníka, bylo navrhnout dům s univerzální dispozicí pro rodinu s dětmi, vejminek pro babičku a zázemí pro hosty. Na místě původní stodoly pak postavit dům správce jako zázemí ekofarmy.
Pro umístění novostavby byl využit původní suterén, jehož odstranění by bylo nehospodárné. Výrazný lem jeho stropní desky tvoří „plovoucí palubu“ nového domu nad loukou. Dispozičně je stavba rozdělena na hlavní obytný prostor s částí rodičů a byt pro babičku. Ty lze vzájemně oddělit, nebo propojit přes dětskou část.
Původní suterén včetně původní bazénové haly byl naplněn funkční dispozicí převážně nevytápěného zázemí domu, s wellness a technickým zázemím. Nové přízemí je provedeno jako zděná stavba z pórobetonových tvárnic se železobetonovou stropní deskou.
Dům se otevírá jihovýchodním směrem k lesu. Zvednuté cípy střech prosvětlují dispozici do hloubky. V létě naopak střecha svými přesahy stíní. Ze severozápadní návětrné strany, je dům chráněn těžkou kamennou zdí s vyřezanými průhledy do volné krajiny. Rastr kamenného zdiva člení hmotu domu při pohledu ze silnice a vytváří dojem splynutí s lesem v pozadí. Omítané bílé stěny jsou jí sevřeny. Podhled střechy tvoří dřevěná prkna kladena diagonálně. Ty, stejně jako kamenné zdi, volně prochází skrz prosklené plochy ven a vytváří dojem vzdušnosti.

Důraz byl kladen na velmi nízkou spotřebu energií. Dům je vybaven integrovaným zásobníkem tepla, tepelným čerpadlem a solárními kolektory. Větrání zajišťuje rekuperace.

---